Thajsko 11.den – Koh Tao

Dnes se od rána přesunuji na ostrov Koh Tao, check-out na hotelu proběhl v pořádku. Recepční byl trošku zmatený a nezapočítal mi pronájem skútru. Já se mu jako poctivý čechácek přiznal, abych dělal národu Čechů aspoň trošku dobré jméno, když máme teď hlavu státu zemáka a předtím tam byl zloděj (oni jsou zloději stejně asi všeci mimo Schwarzenegra). Jinak ráno jsem dorazil na místo odjezdu. Přijel pro nás krásný velký klimatizovaný bus, turistů málo. Měl jsem pro sebe celou řadu sedaček. Cesta utekla v pohodě, bo jsem pracoval na knize o affiliate marketingu.

Dále jsme se přesunuli na loď. No, musím říct, že za 1000BTH se při takto dlouhé cestě (cca 7 hodin) urcitě vyplatí připlatit za komfort, aby to rychleji uteklo a společnost Lomprayah je správnou volbou, tady nešlápnete vedle. Jinak pročítal jsem si po cestě různé diskuze, kde se ubytovat. Dostal jsem letáček, tak už prozkoumávám mapu. Ostrov vypadá, že se dá všude dojít pěškobusem uvidíme (NEDÁ :)). Jinak dost me zaujala jedna pasáž, už ani nevím, kde jsem to četl, snad nějaký průvodce, že Thajci jsou jako jeden z mála asijských národů neporobeni, nikdo je neosídloval. Takže mají svoji národni hrdost (narozdíl od Čechů) a svoji zem opravdu milují. Možná proto mají stále tak dobrou náladu a samozřejmě své dělá i sluníčko a moře.

2013-03-28 07.51.46 2013-03-28 08.23.09 2013-03-28 08.27.02 2013-03-28 10.15.57 2013-03-28 12.19.44 2013-03-28 12.23.27

Na ostrov Koh Tao jsem dorazil cca ve 4 hodiny. Chvíli jsem se rozhlížel po okolí. Hned po příjezdu na vás čeká množství připravených prodejců všeho druhu (ubytování, taxi apod). Je lepší se jim vyhnout a najít si něco sám, než věřit zaručeným radám. Po cestě jsem si v jedné diskuzi četl, že je skvělý Coral View resort na jihu ostrova, řekl jsem si tedy, že si tam vyšlápnu, ale když jsem viděl na mapě, jak je to vzdálené, tak jsem si objednal taxi. Cena byla ale přemrštěně vysoká, 400 BTH na to, že je to tak blízko (2,5 km), tak jsem vymýšlel jak, by se to dalo vyřešit levněji. Ptal jsem se, zda by mě tam nemohl hodit někdo na motorce. Všichni se na mě dívali jak na blázna a já už měl za chvíli poznat proč. Nakonec jsem od jednoho Thajce usmlouval odvoz aspoň za 300BTH. Svezl mě svou klimatizovanou Toyotou Hilux (mimochodem bezkonkurenčně nejpoužívanější auto v celém Thajsku), samozřejmě to tam měl jak v ledničce. Cesta to byla krkolomná a hodně kopcovitá, některé přechody a úhly kopců mi přišly až neuvěřitelné a říkal jsem si proboha, jak to, že se nepřevrátíme? Nakonec když jsem tam viděl lidi jezdit na motorce, kroutil jsem hlavou, že to není možné.

Samozřejmě rezort byl postaven v kopci (dle fotek ho tsunami komplet zničila), takže sejít dolů k recepci a pak opět k chatce byl neuvěřitelný záhul. Chtěl jsem to nejlevnější, co tam mají za 500BTH. Byl to příšerný bungalov, díry ve stěnách, ještěrky a pavouci. Záchod vypadal jak staveniště. No, prostě oproti mému milovanému ubytování v Hua Hin naprostá katastrofa za stejné peníze :). Řekl jsem si, že tu snad moc času trávit nebudu, a tak jsem sešel k moři a koupil si brýle a šnorchl. Chvíli jsem šnorchloval, korály tam byly moc krásné. Viděl jsem spoustu roztodivných ryb různých barev a dokonce i malého žraloka a takovou rybu se špičatým bodákem na nose. Tam dole je to úplně jiný svět a krásně vypnete. Posloucháte jen svůj dech, jinak nic, ticho.

Nakonec jsem opět vyrazil k chatce (zase masakr výšlap do kopce sklonu 60 stupňů). Řekl jsem si, že zajdu do nějakého blízkého městečka, protože na tom místě nebylo naprosto nic. Jen recepce, bungalovy, 1x restaurace a obchod pro potápěče. Bylo to strašně sterilní a na mě možná až moc odlehlé a klidné. Vyšel jsem tedy na túru zpět po cestě, jak mě vezl taxikář a byl to naprostý masakr. V životě jsem se tak nepotil. Po pár desítkách metrů jsem musel odpočívat a doplňovat tekutiny. Ušel jsem ani ne 500 m, když jsem přišel k obrovské větrné elektrárně a řekl jsem, že ty zbylé 1-2 km prostě nedám. Prošel jsem si cestičkou v džungli a vrátil se zpět, abych si po strastiplné cestě dal něco na jídlo. Po výborném thai pad s oříškama a chilli jsem se šel ještě projít u moře, ale pláž byla velmi krátká a už byla tma, takže jsem se ani nikam moc nemohl tou džunglí prokousat, jelikož tam nebylo nic vidět. No, řekl jsem si, že tady další den nevydržím a na recepci jsem zjistil, že další den v 8:30 ráno jede taxi do města a můj plán zněl jasně, najít něco slušného u Sairee Bay (centrum) a půjčit si skútr pro návrat zpět pro věci a check-out z hotelu.

2013-03-28 12.19.44 2013-03-28 12.23.27 2013-03-28 12.32.33 2013-03-28 12.32.49 2013-03-28 12.55.53 2013-03-28 15.57.42 2013-03-28 15.57.45 2013-03-28 15.57.50 2013-03-28 16.04.57 2013-03-28 16.05.22 2013-03-28 16.08.03 2013-03-28 16.08.19 2013-03-28 17.48.02 2013-03-28 18.09.07 2013-03-28 18.10.11 2013-03-28 18.10.16 2013-03-28 18.11.212013-03-28 18.17.25 2013-03-28 18.19.23 2013-03-28 18.39.40 2013-03-28 18.41.59 2013-03-28 18.58.24 2013-03-28 19.32.35

Večer jsem si ještě dal v místním baru ledově vychlazený Chang a šel zaspat tu hrůzu :). V noci jsem si ještě povídal s nějakým hlasitým papouškem a poslouchal ohlušující řev cikád a modlil se, aby mi preš moskytiéru neprolezl žádný hnusný hmyz (obzvlášť pavouci, kteří tady měli snad líheň, protože jejich kokony byly naprosto všude a nejvíc na stropě – no prostě nightmare jak prase).

4 thoughts on Thajsko 11.den – Koh Tao

  1. Jóó já ti to říkal, že na Ko Tao se nevydávat na procházky. My šli na kurevsky dlouhou procházku a už po prvním kopci jsem myslel, že zahynu uprostřed džungle – příšernost. Už jsem ani nemluvil a každých 100 metrů jsem se rozplácl na „vozovku“. Jakmile jsem si představil, že by jsme šli zpět z Mango Bay na Sairee, tak jsem už věděl, že o tomhle nikomu asi vybrávět už nebudu. Na Mango Bay jsem se pár Thajců ptal na taxi boat a jen se na mě usmívali a připadalo jim strašně vtipné, že jsme došli pěšky.

    Naštěstí mi nakonec jednoho taxikáře našli, který tam byl s nějakými turisty na oběd. Jen jim zamával na útes do restaurace, turisté nevěřícně koukali a on nás odvezl nás asi za 20 minut zpět na Sairee.

  2. My jsme byli v únoru 2016 v Hin Wong. Je nám 67 let a doma nachodíme max 1km denně. Nicméně jsme si chodili přes kopec do Sairéé do 7_11 koupit polévky v kyblíku, případně až na jižní konec Haad Mao šnorchlovat, když byly na východní straně ostrova moc velké vlny. Řekl bych, že jízda na motorce není ideální, neb silnice tě zde zaměstná natolik, že si nestihneš prohlédnout přírodu okolo, natož vylézt na výhled na vydařené balvánky. Pěším určitě působí veliké potěšení pozorovat vyděšené oči motorkářů jedoucích nahoru či dolů na místních kopečcích, na silnicích vylepšených zlomy, skoky či pískem.
    Jinak dávám přednost bungalovům s co nejvíce škvírami pro příjemnější noční proudění vzduchu a pavouky laskám i doma, protože mnohem nepříjemnější jsou mi mouchy a komáři.
    Nevím, co dáváš do batohu – já tam mám přednostně a trvale masku a šnorchl.

Napsat komentář